Tohle je pěkně odporné překvapení. Kape z něj pixelový hnis a čpí polygonová prašivina na sto sáhů.
A tak to má i být, protože Gloomwood navazuje na estetiku her z přelomu tisíciletí, tedy z éry velkých myšlenek v mizerné technologii. Snoubí se v něm kradmost Thiefa s politickou schizofrenií Deus Ex a městskou survival akcí zasazenou do viktoriánského hororu.
Jinými slovy, Gloomwood je poklad pro fandy imerzivních simulátorů. Během poslední výstavy E3 některá média označovala tuhle hru za „nejlepší hru výstavy,” což bylo trochu přehnané, ale tím spíš taková slova potvrzovala celkovou unavenost z titulů představených pro PC. Ale zjevení to je.
Se srdcem v krku jsem se plížil kolem zdí demo úrovně (je na Steamu) a doufal, že si mě strážci nevšimnou. A když ano, tak v nich mizely pečlivě našetřené náboje do brokovnice a výstřely zněly syrově a ostře jako něco, co se ve slušné společnosti nedělá. A pak sebrat tělo a rychle ho odnést někam, kde ho kolega nenajde. A vartování ve stínech, sledování pohybů nepřátel, házení flašek na odlákání pozornosti a správný timing pro pohyb? Ano!
Strohá grafika steampunkového města odcizuje – v tomhle městě prostě nechcete být. Jenže útěk z Gloomwoodu není lehký a kromě strašlivých strážců se tu úplnou tmou stok pod městem pohybují lovecraftovské běsy. Reagují i na šoupnutí botou, a každý výstřel je hned přivolává jako zvon. Je to hutné, svíravé a správné.
A stojí za ním jeden člověk (dnes jsou myslím už tři). Jmenuje se Dillon Rogers a svého času svému projektu docela trefně říkal „Thief se samopalem“. Je úsměvné, že Thiefa poprvé Rogers hrál až během vývoje. Tak ho oslovil, že přemlouvá Stephena Russella (Garrett), aby nakecal hrdinu jeho hry. Snad v závislosti na škole Looking Glass postupně akce ustupovala survivalu a ten stealthu, až se tak nějak všechny tři části ocitly v rovnováze. Postupem času se do Gloomwood otiskovaly stopy jiných her, takže je to vlastně jakýsi amalgán starých dobrých kusů. A kdo ví, v současnosti Rogers hraje Shadowman, tak možná se tam dostane i něco dalšího.
To je samozřejmě problém her ve vývoji, mohou se měnit a ve finále zklamat. Jenže tady mám pocit, že to nezklame.
