Padesátiny mocné Atari

Atari slaví 50 let od založení (27. 6. 1972), což vlastně znamená také padesát let komerční tvorby počítačových her.

Začalo to před 50 lety.

Dnešek je takový malý herní svátek. Anebo velký, jestli znáte značku Atari a něco jste spolu prožili třeba na počítačích s jejím logem. Slaví totiž 50 let od založení (27. 6. 1972), což vlastně znamená také padesát let komerční tvorby počítačových her. Jasně, od kdy datujeme komerční tvorbu her je na dlouhou a křiklavou debatu, ale fakt je, že Atari byla na začátku a do dneška existuje. A to je něco.

Pionýr s Pongem

Zakladatel Atari Nollan Bushnell je pro mě průkopníkem na úrovni Thomase Alva Edisona. Byl to dost dobrý podnikatel, který se dokázal orientovat v příležitostech, které mu doba a vycházející hvězda počítačové techniky poskytovaly. Šel kupředu s heslem „nemusíš znát jednu věc na sto procent, stačí ti umět 10 věcí na osmdesát procent.“ A to ho provázelo i v následujících letech a až do dneška – je mu 79 let. Je to fascinující – člověk, který stál na samotném začátku, viděl ve svém životě překotný rozvoj celého kulturního (a technologického a ekonomického) odvětví, které pomáhal nastartovat. To říká spoustu věcí, mimojiné i to, že počítačové hry jsou opravdu velmi mladý obor.

Tráva, pivo, zábava

Protože v 70. letech počítače v domácnostech nebyly, montovaly se v Atari arkádové automaty pro užívání v barech a hospodách. Bushnell najímal do montážních hal vysloužilé hipíky, kteří měli povoleno na pracovišti kouřit, pít pivo, poslouchat hlasitou hudbu – a byli levní. Průlomovou se stala hned druhá arkáda Pong pro dva hráče. Měla takový úspěch, že technici vyjížděli opravovat mincovníky na drobné, které byly tak přeplněné, že už se do nich nevešly další a hra se nedala pustit.

Další arkádové úspěchy Atari? Asteroids. Missile Command. Centipede. Gauntlet. Breakout. Když koncem 70. let opouštěl Bushnell firmu (Atari koupila a ovládala Warner Bros), byla v nejlepším. Arkády svištěly, v domácnostech byly konzole Atari 2600 (a později osmibity) a všechno to vypadalo dobře. I když jenom chvíli.

Crash! Boom! Bang!

Roku 1983 se zhroutil severoamerický herní trh a Atari šlo ke dnu. Jenže to je tady od toho, aby se od něj odráželo. A Atari se odrážela následující dekády opakovaně a s buldočí vytrvalostí. Měnila majitele, její logo se objevovalo v řadě her a produkovala legendární počítače (kromě osmibitů i v Česku a na Slovensku oblíbený šestnáctibit Atari ST). Snažila se. Jenže série pitomých rozhodnutí a přeprodávání značky a portfolia z ručky do ručky nakonec z Atari udělaly prázdnou almaru.

Among us

Někdy o Atari nebylo slyšet tak dlouho, až se zdálo, že se nad ní zavřela voda. Pak se s šplouchnutím vynořila a nadechla, na hladině se rozeběhly nějaké ty kruhy. V posledních letech pracuje na vlastní kryptoměně, chce/chtěla stavět hotely a vedle toho si tak nějak pořád vydává remastery a remaky svých starých her, ale i novinky. Dokonce vypustila konzoli Atari VCS pro fajnšmekry (ale prý to za moc nestojí).

Celý ten příběh není lamentováním nad vyhasínáním hvězdy, ale má v sobě strašnou sílu – po padesáti letech je Atari stále s námi. Prokázala, že se dokáže udržet a překvapit. A já jí přeju obligátní další padinu, ale hlavně, aby to největší překvapení pro 21. století teprve vytáhla z kapsy.

Autor: Luke

Pavel Dobrovský. Novinář. Fotograf. Cestovatel. A pár dalších nálepek. ABC, Level, Retro Nation.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.