Mistrů jako byl Ellison je málo. Čtěte.
Konečně…
Harlan Ellison mě pronásleduje celý život. Jeho povídky si mě pravidelně nacházely jako naváděné rakety, vždy bezchybně trefily a zůstal po nich kráter. A já stál na jeho dně a říkal si, sakra, od toho Ellisona bych si měl přečíst něco dalšího. A nepřečetl. Až za nějaký čas se zase ozvalo, všššš bum! Proto je pro mě tenhle sborník jako kobercový nálet. Ellison, který se podílel nebo byl inspirací pro fenomény jako Fallout, Star Trek, Terminator a napsal takové klenoty jako postapo Kluk a jeho pes nebo kyberpunkový horor Nemám ústa a musím křičet, se tu předvádí v 23 povídkách od roku 1965 do 2009. I ty starší kusy jsou ostré jako žiletka.
KVALITA NA MAX
Čtěte. Sborník je vyvážený od jednoduchých a přístupných kousků (Lidští údržbáři), přes složitější experimenty (Muž, který dovezl veslicí na břeh Kryštofa Kolumba a Vydán na pospas větru…) až po komedie typu Džin, protřepat, nemíchat a buřičské kousky („Kaj se, Harlekýne!“ řekl Tiktátor). I když to má přes 500 stránek, měl jsem jen málo výkyvů směrem k nudě. Je to dáno i tím, že prakticky za každou zveřejněnou povídku dostal Ellison ocenění Hugo, Nebula nebo Locus. Kvalita výběru je jedna věc, další pak možnost sledovat, jak soustředěně Ellison pracuje s motivy sadistické umělé/cizácké inteligence a také, jak skrz své postavy bojuje s větrnými mlýny nezastavitelného času a stárnutí. Místy to ujíždí až do hororu. Přesto nejde o brakovou literaturu. Ellison se nebál reflektovat svoji současnost, obracet ji na ruby a nemilosrdně se v ní rýpat. Chtěl a uměl provokovat a vysmívat se. A i když pošlape to, co máte rádi a čemu věříte, nakonec udělá filozofickou nebo uličnickou koncovku a všechno mu odpustíte.
NADČASOVÝ POKLAD
Čtěte. Ellison nesnášel škatulkovalní do scifi („Zajdu za každým, kdo o mě řekne, že píšu scifi a přitluču hlavu jeho domácího mazlíčka ke stolu.“), namísto toho se řadil prostě a jednoduše mezi spisovatele. A ono to tak bude. Když je čtete dneska, jsou témata některých povídek uvěřitelnější až aktuální a zdaleka nepůsobí tak fantasticky jako před dekádami. Tohle je prostě a jednoduše must have v knihovně, sorry Harlane, SF pozitivních. Ale ti to tam už dávno mají. Já teda taky, ale teprve teď jsem to konečně dočetl.
