Ponor do míst, ze kterých se člověk příčetný nevrací, ale vy můžete.
Od her Járy Plachého očekávám něco jako, když jdu poprvé navštívit lunapark postavený šíleným architektem. Nikdy nevím, na co narazím, ale vím, že to bude skvělý výlet do jinosvěta. Jasně, to vlastně jsou na obecné úrovni všechny hry (nebo by měly být!), ale Jára, ten jde ve svém vnímání hratelnosti o tolik úrovní dál, že už nemá smysl úrovně řešit. Prostě dělá interaktivní animace. Zatímco Botanicula se ještě snažila o žánrovou hratelnost, CHUCHEL už šel jinam. A Happy Game? No… Zbývá jen sedět, dívat se a divit a poděkovat studiu Amanita Design, že dává Járovi prakticky neomezenou svobodu v tvorbě.
A proto je Happy Game tak šíleně úžasná hororová groteska. Protáhne vás nočními běsy jednoho kluka a asi vám hodně připomene komickou krvavou brutalitou Happy Tree Friends. Ale zároveň v ní najdete fakt dost temné tůně, do kterých je lepší se nedívat, protože jinak se podívají ony na vás a vysvětlí vám, jak se to má z vytrháváním očí a ušmikáváním hlav. Prostě noční můry. Nemilosrdné, neempatické, drzé a zákeřné, nepochopitelné a běsné.
Abyste mě nechápali špatně, nejuchám tu nad snahou šokovat krvavostí. Takové hry považuju je za pitomé a nepsal bych tu o nich. Juchám nad tím, že Happy Game vizualizuje fakt hluboká a prastará místa v našich nevědomích, tak hluboká a zneklidňující, že ta brutalita je osvobozující – té se dá aspoň rozumět. Zatímco podivným vizím, které se ve hře střídají při hledání ztraceného pejska nebo kopací mičudy, ty asi nikdy nikdo nepochopí a může je jen interpretovat. Já si při nich vzpomněl na spoustu hororů, od Cronenbergových filmů po It, Vetřelce, Lovecrafta, ale i italské horory a existenciální thrillery.
Zajímalo by mě, jestli to dává smysl aspoň v hlavě Járy Plachýho. I když, vlastně ne, nezajímalo. Pakliže je jedna z definic umění, že musí provokovat a vyvolávat otázky, obrazy a dožadovat se vysvětlení, které přímo nepodává, je Happy Game skvělou uměleckou hrou. Ale když od toho odhlédneme, tak je prostě a jednoduše výraznou a zahráníhodnou (tfuj!) hrou.
