Projít bludištěm pokojů je mnohem větší zážitek než dojít do konce hry.
Ťuk, ťuk na dveře. Otevřete a tam — Blue Prince (web, Steam, je to taky v Game Passu). Soubor hlavolamů zabalený v roguelite obleku, překvapení roku a v době psaní tohoto textu nejlépe hodnocená letošní hra na Metacritic (společně s Clair Obscur, ve které už pár dní vězím až po uši). A to v ní přitom jen otevíráte dveře, pokaždé do jiných pokojů, a snažíte se skrz ně projít do místnosti číslo 46. Problém? Na plánu domu je místo jen pro 45 místností.
Všechny texty píšu ve volném čase, nejčastěji v tramvaji. Nechcete mi k tomu koupit kafe?
https://buymeacoffee.com/dobro
Co je v té šestačtyřicítce by vás vlastně nemuselo tolik zajímat. Jasně, kdo tam dojde, ten dle příběhu zdědí celé rozlehlé sídlo. Ale mnohem víc než kdy jindy platí, že cesta je cíl. Tedy, projít bludištěm pokojů je mnohem větší zážitek než dojít do konce. Mě to trvalo třicet hodin a nelituji ani jedné minuty. Objevil jsem toho hodně a naučil se netrpělivě očekávat, co bude za dalšími dveřmi.
CVAKÁNÍ KLIK
Každé otevření dveří nabídne tři možnosti (karty), jaká má být další místnost. Vyberete ty, ze kterých vedou další dveře? Tu, ve které jsou speciální předměty? Tu, ve které je klíčový systém, třeba kotelna? Nebo tu, ve které je hádanka? Prádelnu, observatoř, studovnu, kotelnu, kamrlík, ložnici, saunu, kotce, zimní zahradu, kapli…? A najdete tu, která pomůže přinést řešení vašeho údělu? Místností jsou desítky, každá je něčím speciální a přímo ovlivňuje jiné místnosti.
Labyrint, který budujete, je plný záhad. A zde prosím důraz na slovo záhada, protože nejde o několik trapných hádanek. Tyhle jsou větší než sám dům a objevovat je a řešit je slast (větší než v Animal Well, kde byly až moc složité). Pod každou odkrytou vrstvou najdete další. A další. Nejednou jsem si při hraní vzpomněl na seriál Lost, protože z mých domů v Blue Prince vyzařovala stejná enigmatičnost a mystérium.
ARCHITEKTOVA HOREČKA
Jakmile vám dojdou dveře (anebo jsou zamčené a nemáte prostředky, jak je odemknout), tak se dům vyresetuje a vcházíte do něj znovu. Opět začnete otevírat dveře, ovšem tentokrát jste vyzbrojeni znalostmi z minulých průchodů. A začnete stavět nový dům. Já jich postavil asi padesát (přibližně třicet hodin), než jsem došel do čísla 46 a zjistil, že další desítky hodin bych mohl řešit vedlejší linie hádanek a objevovat nová místa a místnosti a dokonce celé odlehlé (a rozlehlé) prostory. Blue Prince vás nenechá stát na místě se zamotanou hlavou. Je geniální v tom, jak potlačuje frustraci z opakování novými nápady.
Vnitřnosti obřího sídla čekají, až jim svojí aktivitou dáte význam. Některé akce vyvolají permanentní efekt, jiné vám dají nástroje pro zjednodušení příštího postupu. Vypisovat je tu nebudu, v tuhle chvíli asi už sami tušíte, jestli je Blue Prince pro vás. Já tedy myslím, že je. Že je pro všechny, kdo mají pocit, že v záplavě titulů se jim špatně vybírá ten „jejich“.
NA RAMENOU GIGANTŮ
Blue Prince má slavný rodokmen, mezi jeho předky byste našli Myst a Outer Wilds, ale také a hlavně legendární videoherní domy ze 7th Guest, Resident Evil, Alone in the Dark nebo Gone Home. Ale stejně tak jsou tu vlivy deskových a karetních her. Žádná z nich ovšem nestojí na začátku vývojového procesu. Ten byste našli v knize Maze: Solve the World’s Most Challenging Puzzle od Chrise Mansona z roku 1984. Byla to kniha s 45 hádankami v jednotlivých místnostech, pohybovali jste se skrz ni otáčením stránek. Manson ji označil za „dům v podobě knihy“ a inspirovala i hru Riddle of the Maze (1994) pro Macintosh od studia Interplay (stojí za to srovnat podobu s Blue Prince).
To ovšem neznamená, že bychom měli autora Blue Prince ze studia Dogubomb vypískat. Jeho jediný zaměstnanec a zakladatel Tonda Ros dělal na Blue Prince devět let. Vývoj živil z provozování portálu o Magic: The Gathering. Za tu dobu stihl nejen sehnat svolení Mansona, ale hlavně jeho původní nápad rozšířil tak, jak to nikdo jiný (a žádné jiné médium) neumí. Přidal nahodilost, další hádanky, dramaturgii a lokace, o kterých se Mansonovi ani nesnilo.
TREFA!
Blue Prince je jedna z nejlepších počítačových her letoška. Nejen to. Potvrzuje podezření, že originalita není prázdný pojem a přináší ji spíše nezávislí tvůrci než obří studia, která se snaží uspokojit co nejvíce zákazníků průměrnou nebo repetitivní hratelností v technicky úžasném provedení.
